Biblické rozdíly mezi muži a ženami
Danverské prohlášení

vydala
Rada pro biblické mužství a ženství
The Council on Biblical Manhood and Womanhood
Danvers, USA, 1987

Odůvodnění
Důvodem našeho jednání jsou současné trendy, které sledujeme s hlubokým znepokojením:

  1. Ve společnosti panuje všeobecný zmatek a nejistota ohledně vzájemně se doplňujících rolí
    mužů a žen.
  2. Tragickým důsledkem tohoto zmatku je rozklad základní struktury manželství, které Bůh
    podivuhodně utvořil z rozdílných a vzájemně provázaných prvků mužství a ženství.
  3. Narůstá podpora feministického rovnostářství. S tím je spojená deformace nebo ignorování
    Biblického obrazu křesťanského manželství, ve kterém se v radostné harmonii snoubí laskavé,
    pokorné vedení vykoupeného muže s dobrovolným, inteligentním přijetím tohoto vedení ze
    strany vykoupené manželky.
  4. Je zpochybňován význam mateřství, péče o domácnost a dalších služeb, které byly historicky
    vykonávány ženami.
  5. Roste tlak na uznání legitimity sexuálních vztahů, které byly Biblicky a historicky považovány
    za nedovolené nebo zvrácené. Lidská sexualita je zobrazována pornografickým způsobem.
  6. Narůstá fyzické a psychické týrání v rodinách.
  7. Muži a ženy se objevují ve vedení církve v takových rolích, které neodpovídají Biblickému
    učení a které podrývají svědectví věrné Písmu.
  8. Stále častěji se objevují výkladové zvláštnosti, jejichž cílem je měnit význam jasně
    srozumitelných Biblických textů.
  9. Je ohrožena autorita Bible a zpochybňována jasnost Písma. Hledání významu textů se posouvá
    do oblasti složitých odborných spekulací a vzdaluje se z dosahu běžných lidí.
  10. Za výše uvedenými trendy je patrné přizpůsobení se duchu doby ze strany některých
    církevních kruhů. To se děje na úkor radikální a nezkreslené Biblické pravdy, která může
    mocí Ducha Svatého proměnit naši nemocnou kulturu namísto toho, aby se jí přizpůsobovala.

 

Cíle
Jsme si vědomi své vlastní přetrvávající hříšnosti a omylnosti. Víme, že mnozí upřímní evangelikálové
nesouhlasí se všemi našimi názory. Máme však naději, že vznešená Biblická vize dvou navzájem se
doplňujících pohlaví může i dnes získat mysl a srdce Kristovy Církve. Proto se na základě výše
uvedených pozorování rozhodujeme usilovat o následující:

    1. Chceme studovat a šířit Biblický pohled na vztahy mužů a žen, a to zejména v rodině
      a v Církvi.
    2. Chceme podporovat vydávání odborných i populárních publikací obsahující tento pohled.
    3. Chceme povzbuzovat laiky v důvěře, že mohou sami studovat a chápat učení Písma, zvláště
      v otázce vztahů mezi muži a ženami.
    4. Chceme podporovat rozumnou a citlivou aplikaci tohoto Biblického pohledu v odpovídajících
      oblastech života.
    5. Cílem uvedeného je:
      1. přinést uzdravení pro jednotlivce a vztahy poškozené nesprávným pochopením Boží
        vůle v oblasti mužství a ženství,
      2. pomoci mužům a ženám uvědomit si veškerý svůj potenciál ke službě skrze pravdivé
        pochopení a naplňování jejich Bohem daných rolí,
      3. šířit evangelium mezi všemi národy a chránit přitom Biblickou celistvost ve vztazích,
        která se stane přitažlivou pro porušený svět.

Prohlášení
Na základě našeho pochopení Biblického učení činíme následující prohlášení:

  1. Adam i Eva byli oba stvořeni k Božímu obrazu, rovnocenní před Bohem jako osoby, rozdílní
    ve svém mužství a ženství (Genesis 1:26-27; 2:18).
  2. Rozdílnost mužských a ženských rolí je dána Bohem jako součást řádu stvoření a měla by
    najít ozvěnu v každém lidském srdci (Genesis 2:18, 21-24; 1 Korintským 11:7-9; 1 Timoteovi
    2:12-14).
  3. Adamova vedoucí role v manželství byla dána Bohem před Pádem a nebyla důsledkem hříchu
    (Genesis 2:16-18, 21-24, 3:1-13; 1 Korintským 11:7-9).
  4. Pád přinesl do vztahu mezi mužem a ženou pokřivení (Genesis 3, 1-7, 12, 16).
    1. V rodině bylo mužovo láskyplné, pokorné vedení nahrazeno dominancí, nebo
      pasivitou. Inteligentní, dobrovolné podřízení ženy vystřídal boj o moc nebo
      podbízivost.
    2. V církvi vede hřích muže ke světské lásce k moci, nebo naopak k rezignaci na
      duchovní zodpovědnost. Ženy mají sklon nerespektovat hranice svých rolí, nebo
      zanedbávat a nepoužívat své dary v příslušných oblastech služby.
  5. Starý i Nový zákon připisuje stejně významnou hodnotu a důstojnost ženským i mužským
    rolím (Genesis 1:21-27, 2:18; Galatským 3:28). Starý i Nový zákon také shodně potvrzují
    mužskou vedoucí roli v rodině a ve společenství Božího lidu (Genesis 2:18; Efezským 5:21-
    33; Koloským 3:18-19; 1 Timoteovi 2:11-15).
  6. Vykoupení v Kristu směřuje k tomu, aby bylo odstraněno pokřivení vztahů způsobené
    prokletím.

    1. V rodině by se muži měli vyvarovat drsného a sobeckého způsobu vedení a růst
      v lásce a péči o své ženy. Ženy by neměly vzdorovat autoritě svých manželů, ale
      naopak usilovat o ochotné, radostné podřízení se (Efezským 5:21-33; Koloským 3, 18-
      19; Titovi 2:2-5; 1 Petrův 3.1-7).
    2. V církvi mají muži i ženy stejný podíl na požehnání a spasení, které jim bez rozdílu
      poskytuje vykoupení v Kristu. Některé vedoucí a vyučující role jsou však vyhrazeny
      pouze pro muže (Genesis 3:28; 1 Korintským 11:2-16; 1 Timoteovi 2:11-15).
  7. Kristus je nejvyšší autoritou pro muže a ženy ve všech oblastech života. Žádný světský vztah
    podřízenosti v rodině, církvi nebo občanském životě, proto nedává nikomu mandát následovat
    lidskou autoritu do hříchu (Daniel 3:10-18; Skutky 4:19-20, 5:27-29; 1 Petrův 3:1-2).
  8. Osobní prožitek povolání ke službě u mužů a žen by nikdy neměl být důvodem k tomu,
    abychom odsunuli stranou Biblická kritéria pro konkrétní službu (1 Timoteovi 2:11-15, 3:1-13; Titovi 1:5-9). Biblické učení by vždy mělo zůstat nejvyšší autoritou k posouzení subjektivního rozpoznání Boží vůle.
  9. Polovina světové populace žije mimo dosah domácí evangelizace. V kulturách, které už
    evangelium slyšely, žije nespočet ztracených lidí. Lidé trpí nemocemi, podvýživou, ztrátou
    domova, negramotností, nevzdělaností, stářím, závislostmi, zločinem, vězením, psychickými
    poruchami, osamělostí. Žádný muž nebo žena, kteří cítí nadšení pro Boha a chtějí přinášet
    Jeho milost potřebným, nemusí žít svůj život, aniž by našli službu, která je bude naplňovat,
    ponese slávu Kristu a bude prospěšná padlému světu (1 Korintským 12:7-21).
  10. Jsme přesvědčeni, že odmítání nebo přehlížení těchto principů povede k postupným
    zhoršujícím se destruktivním důsledkům v našich rodinách, sborech i celé společnosti.

Zdroj: CBMW, dostupné online z: http://cbmw.org/about/danvers-statement/
Překlad: V. Šťastný, 2016

Příloha 1: Biblické odkazy (dle ČEP)

Genesis 1:26-27
26 I řekl Bůh: „Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby. Ať lidé panují nad mořskými rybami a nad nebeským ptactvem, nad zvířaty a nad celou zemí i nad každým plazem plazícím se po zemi.“ 27 Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil.

Genesis 2:16-18
16 A Hospodin Bůh člověku přikázal: „Z každého stromu zahrady smíš jíst. 17 Ze stromu poznání dobrého a zlého však nejez. V den, kdy bys z něho pojedl, propadneš smrti.“ 18 I řekl Hospodin Bůh: „Není dobré, aby člověk byl sám. Učiním mu pomoc jemu rovnou.“

Genesis 2:21-24
21 I uvedl Hospodin Bůh na člověka mrákotu, až usnul. Vzal jedno z jeho žeber a uzavřel to místo masem. 22 A Hospodin Bůh utvořil z žebra, které vzal z člověka, ženu a přivedl ji k němu. 23 Člověk zvolal: „Toto je kost z mých kostí a tělo z mého těla! Ať muženou se nazývá, vždyť z muže vzata jest.“ 24 Proto opustí muž svého otce i matku a přilne ke své ženě a stanou se jedním tělem.

Genesis 3:1-17
1 Nejzchytralejší ze vší polní zvěře, kterou Hospodin Bůh učinil, byl had. Řekl ženě: „Jakže, Bůh vám zakázal jíst ze všech stromů v zahradě?“ 2 Žena hadovi odvětila: „Plody ze stromů v zahradě jíst smíme. 3 Jen o plodech ze stromu, který je uprostřed zahrady, Bůh řekl: ‚Nejezte z něho, ani se ho nedotkněte, abyste nezemřeli.‘“ 4 Had ženu ujišťoval: „Nikoli, nepropadnete smrti. 5 Bůh však ví, že v den, kdy z něho pojíte, otevřou se vám oči a budete jako Bůh znát dobré i zlé.“ 6 Žena viděla, že je to strom s plody dobrými k jídlu, lákavý pro oči, strom slibující vševědoucnost. Vzala tedy z jeho plodů a jedla, dala také svému muži, který byl s ní, a on též jedl. 7 Oběma se otevřely oči: poznali, že jsou nazí. Spletli tedy fíkové listy a přepásali se jimi. 8 Tu uslyšeli hlas Hospodina Boha procházejícího se po zahradě za denního vánku. I ukryli se člověk a jeho žena před Hospodinem Bohem uprostřed stromoví v zahradě. 9 Hospodin Bůh zavolal na člověka: „Kde jsi?“ 10 On odpověděl: „Uslyšel jsem v zahradě tvůj hlas a bál jsem se. A protože jsem nahý, ukryl jsem se.“ 11 Bůh mu řekl: „Kdo ti pověděl, že jsi nahý? Nejedl jsi z toho stromu, z něhož jsem ti zakázal jíst?“ 12 Člověk odpověděl: „Žena, kterou jsi mi dal, aby při mně stála, ta mi dala z toho stromu a já jsem jedl.“ 13 Proto řekl Hospodin Bůh ženě: „Cos to učinila?“ Žena odpověděla: „Had mě podvedl a já jsem jedla.“ 14 I řekl Hospodin Bůh hadovi: „Protožes to učinil, budeš proklet, odvržen ode všech zvířat a ode vší polní zvěře. Polezeš po břiše, po všechny dny svého života žrát budeš prach. 15 Mezi tebe a ženu položím nepřátelství, i mezi símě tvé a símě její. Ono ti rozdrtí hlavu a ty jemu rozdrtíš patu.“ 16 Ženě řekl: „Velice rozmnožím tvé trápení i bolesti těhotenství, syny budeš rodit v utrpení, budeš dychtit po svém muži, ale on nad tebou bude vládnout.“ 17 Adamovi řekl: „Uposlechl jsi hlasu své ženy a jedl jsi ze stromu, z něhož jsem ti zakázal jíst. Kvůli tobě nechť je země prokleta; po celý svůj život z ní budeš jíst v trápení.

Daniel 3:10-18
10 Ty jsi, králi, vydal rozkaz, aby každý člověk, až uslyší hlas rohu, flétny, citery, harfy, loutny a dud a rozmanitých strunných nástrojů, padl a poklonil se před zlatou sochou. 11 Kdo nepadne a nepokloní se, má být vhozen do rozpálené ohnivé pece. 12 Jsou zde muži Judejci, které jsi pověřil správou babylónské krajiny, Šadrak, Méšak a Abed-nego. Tito muži nedbají, králi, na tvůj rozkaz, tvé bohy neuctívají a před zlatou sochou, kterou jsi postavil, se neklanějí.“ 13 Tehdy Nebúkadnesar, rozlícen a rozhořčen, rozkázal přivést Šadraka, Méšaka a Abednega. Tito muži byli hned přivedeni před krále. 14 Nebúkadnesar se jich otázal: „Je to tak, Šadraku, Méšaku a Abed-nego, že mé bohy
neuctíváte a před zlatou sochou, kterou jsem postavil, jste se nepoklonili? 15 Nuže, jste ochotni v čase, kdy uslyšíte hlas rohu, flétny, citery, harfy, loutny a dud a rozmanitých strunných nástrojů, padnout a poklonit se před sochou, kterou jsem udělal? Jestliže se nepokloníte, v tu hodinu budete vhozeni do rozpálené ohnivé pece. A kdo je ten Bůh, který by vás vysvobodil z mých rukou!“ 16 Šadrak, Méšak a Abed-nego odpověděli králi: „Nebúkadnesare, nám není třeba dávat ti odpověď. 17 Jestliže náš Bůh, kterého my uctíváme, nás bude chtít vysvobodit z rozpálené ohnivé pece i z tvých rukou, králi, vysvobodí nás. 18 Ale i kdyby ne, věz, králi, že tvé bohy uctívat nebudeme a před zlatou sochou, kterou jsi postavil, se nepokloníme.“

Skutky 4:19-20
19 Ale Petr a Jan jim odpověděli: „Posuďte sami, zda je před Bohem správné, abychom poslouchali vás, a ne jeho. 20 Neboť o tom, co jsme viděli a slyšeli, nemůžeme mlčet.“

Skutky 5:27-29
27 Když je přivedli, postavili je před radu a velekněz je začal vyslýchat: 28 „Důrazně jsme vám zakázali učit o tom člověku, a vy jste tím svým učením naplnili celý Jeruzalém; a na nás byste chtěli svalit odpovědnost za jeho krev!“ 29 Petr a apoštolové odpověděli: „Boha je třeba víc poslouchat než lidi.

1. Korintským 11:2-16
2 Chválím vás, že si mne stále připomínáte a držíte se tradice, kterou jste ode mne přijali. 3 Rád bych, abyste si uvědomili, že hlavou každého muže je Kristus, hlavou ženy muž a hlavou Krista je Bůh. 4 Každý muž, který se modlí nebo prorocky mluví s pokrytou hlavou, zneuctívá toho, kdo je mu hlavou, 5 a každá žena, která se modlí nebo prorocky mluví s nezahalenou hlavou, zneuctívá toho, kdo je jí hlavou; je to jedno a totéž, jako kdyby byla ostříhaná. 6 Jestliže si žena nezahaluje hlavu, ať se už také ostříhá. Je-li však pro ženu potupné dát se ostříhat nebo oholit, ať se zahaluje. 7 Muž si nemá zahalovat hlavu, protože je obrazem a odleskem slávy Boží, kdežto žena je odleskem slávy mužovy. 8 Vždyť muž není z ženy, nýbrž žena z muže. 9 Muž přece nebyl stvořen pro ženu, ale žena pro muže. 10 Proto má žena mít na hlavě znamení moci kvůli andělům. 11 V Kristu ovšem není žena bez muže ani muž bez ženy, 12 vždyť jako je žena z muže, tak i muž skrze ženu – všecko pak je z Boha. 13 Posuďte to sami: Sluší se, aby se žena k Bohu modlila s nezahalenou hlavou? 14 Cožpak vás sama příroda neučí, že pro muže jsou dlouhé vlasy hanbou, 15 kdežto pro ženu ctí? Vlasy jsou jí totiž dány jako závoj. 16 Chce-li někdo umíněně na tom trvat, tomu říkám: Není to obyčejem ani u nás, ani v ostatních církvích Božích.

1. Korintským 12:7-21
7 Každému je dán zvláštní projev Ducha ke společnému prospěchu. 8 Jednomu je skrze Ducha dáno slovo moudrosti, druhému slovo poznání podle téhož Ducha, 9 někomu zase víra v témž Duchu, někomu dar uzdravování v jednom a témž Duchu, 10 někomu působení mocných činů, dalšímu zase proroctví, jinému rozlišování duchů, někomu dar mluvit ve vytržení, jinému dar vykládat, co to znamená. 11 To všechno působí jeden a týž Duch, který uděluje každému zvláštní dar, jak sám chce. 12 Tak jako tělo je jedno, ale má mnoho údů, a jako všecky údy těla jsou jedno tělo, ač je jich mnoho, tak je to i s Kristem. 13 Neboť my všichni, ať Židé či Řekové, ať otroci či svobodní, byli
jsme jedním Duchem pokřtěni v jedno tělo a všichni jsme byli napojeni týmž Duchem. 14 Tělo není jeden úd, nýbrž mnoho údů. 15 Kdyby řekla noha: „Protože nejsem ruka, nepatřím k tělu,“ tím by ještě nepřestala být částí těla.
16 A kdyby řeklo ucho: „Protože nejsem oko, nepatřím k tělu,“ tím by ještě nepřestalo být částí těla. 17 Kdyby celé tělo nebylo než oko, kde by byl sluch? A kdyby celé tělo nebylo než sluch, kde by byl čich? 18 Ale Bůh dal tělu údy a každému z nich určil úkol, jak sám chtěl. 19 Kdyby všechno bylo jen jedním údem, kam by se podělo tělo? 20 Ve skutečnosti však je mnoho údů, ale jedno tělo. 21 Oko nemůže říci ruce: „Nepotřebuji tě!“ Ani hlava nemůže říci nohám: „Nepotřebuji vás!“

Galatským 3:28
28 Není už rozdíl mezi židem a pohanem, otrokem a svobodným, mužem a ženou. Vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši.

Efezským 5:21-33
21 V poddanosti Kristu se podřizujte jedni druhým: 22 ženy svým mužům jako Pánu, 23 protože muž je hlavou ženy, jako Kristus je hlavou církve, těla, které spasil. 24 Ale jako církev je podřízena Kristu, tak ženy mají být ve všem podřízeny svým mužům. 25 Muži, milujte své ženy, jako si Kristus zamiloval církev a sám se za ni obětoval, 26 aby ji posvětil a očistil křtem vody a slovem; 27 tak si on sám připravil církev slavnou, bez poskvrny, vrásky a čehokoli podobného, aby byla svatá a bezúhonná. 28 Proto i muži mají milovat své ženy jako své vlastní tělo. Kdo miluje svou ženu, miluje sebe. 29 Nikdo přece nemá v nenávisti své tělo, ale živí je a stará se o ně. Tak i Kristus pečuje o církev; 30 vždyť jsme údy jeho těla. 31 ‚Proto opustí muž otce i matku a připojí se k své manželce, a budou ti dva jedno tělo.‘ 32 Je to velké tajemství, které vztahuji na Krista a na církev. 33 A tak i každý z vás bez výjimky ať miluje svou ženu jako sebe sama a žena ať má před mužem úctu.

Koloským 3:18-19
18 Ženy, podřizujte se svým mužům, jak se sluší na ty, kdo patří Pánu. 19 Muži, milujte své ženy a nechovejte se k nim drsně.

1. Timoteovi 2:11-15
11 Žena ať přijímá poučení mlčky s veškerou podřízeností. 12 Učit ženě nedovoluji. Žena nemá mít moc nad mužem, nýbrž má se nechat vést. 13 Vždyť první byl stvořen Adam a pak Eva. 14 A nebyl to také Adam, kdo byl oklamán, ale žena byla oklamána a dopustila se přestoupení. 15 Spasena bude jako matka, jestliže setrvá ve víře, lásce, svatosti a střízlivosti.

1. Timoteovi 3:1-13
1 Věrohodné je to slovo: Kdo chce být biskupem, touží po krásném úkolu. 2 Nuže, biskup má být bezúhonný, jen jednou ženatý, střídmý, rozvážný, řádný, pohostinný, schopný učit, 3 ne pijan, ne rváč, nýbrž vlídný, smířlivý, nezištný. 4 Má dobře vést svou rodinu a mít děti poslušné a počestné; 5 nedovede-li někdo vést svou rodinu, jak se bude starat o Boží církev? 6 Nemá být nově pokřtěný, aby nezpyšněl a nepropadl odsouzení ďáblovu. 7 Musí mít také dobrou pověst u těch, kdo jsou mimo církev, aby neupadl do pomluv a ďáblových nástrah. 8 Rovněž jáhnové mají
být čestní, ne dvojací v řeči, ne oddaní vínu, ne ziskuchtiví. 9 Mají uchovávat tajemství víry v čistém svědomí. 10 Ať jsou nejdříve vyzkoušeni, a teprve potom, když jim nelze nic vytknout, ať konají svou službu. 11 Právě tak ženy v této službě mají být čestné, ne pomlouvačné, střídmé, ve všem věrné. 12 Jáhni ať jsou jen jednou ženatí, ať dobře vedou své děti a celou rodinu. 13 Konají-li dobře svou službu, získávají si důstojné postavení a velkou jistotu ve víře v Krista Ježíše.

Titovi 1:5-9
5 Proto jsem tě ponechal na Krétě, abys uvedl do pořádku, co ještě zbývá, a ustanovil v jednotlivých městech starší, jak jsem ti nařídil. 6 Mají to být lidé bezúhonní, jen jednou ženatí, mají mít věřící děti, kterým se nedá vytknout nevázanost a neposlušnost. 7 Neboť biskup má být bezúhonný jako správce Božího domu. Nemá být nadutý, zlostný, pijan, rváč, ziskuchtivý. 8 Má být pohostinný, dobrý, rozvážný, spravedlivý, zbožný, zdrženlivý, 9 pevný ve slovech pravé nauky, aby byl schopen jak povzbuzovat ve zdravém učení, tak usvědčovat odpůrce.

Titovi 2:2-5
2 Starší muži ať jsou střídmí, vážní, rozumní, ať jsou zdraví ve víře, lásce a trpělivosti. 3 Podobně starší ženy ať se chovají důstojně, ať nepomlouvají a nepropadají přílišnému pití vína. Ať vyučují mladší ženy v dobrém 4 a vedou je k tomu, aby měly rády své muže a své děti, 5 byly rozumné, cudné, staraly se o domácnost, byly laskavé a poslouchaly své muže, aby Boží slovo nebylo zneváženo.

1. Petrův 3:1-7
1 Stejně i vy ženy, podřizujte se svým mužům; i když se někteří z nich vzpírají Božímu slovu, můžete je beze slov získat svým jednáním, 2 když uvidí váš čistý život v bázni Boží. 3 Pro vás se nehodí vnější ozdoba – splétat si vlasy, ověšovat se zlatem, střídat oděvy – 4 nýbrž to, co je skryto v srdci a co je nepomíjitelné: tichý a pokojný duch; to je před Bohem převzácné. 5 Tak se kdysi zdobily svaté ženy, které doufaly v Boha. Podřizovaly se svým mužům, 6 tak jako Sára poslouchala Abrahama a ‚nazvala jej pánem‘. Vy jste jejími dcerami, jednáte-li dobře a nedáte se ničím zastrašit. 7 Stejně i muži: když žijete se svými ženami, mějte pro ně porozumění, že jsou slabší; a prokazujte jim
úctu, protože jsou spolu s vámi dědičkami daru života. Tak vašim modlitbám nebude nic překážet.