Heather Tomlinson
Katolická církev bývá často kritizována za povinný celibát pro kněze. U protestantů je tomu často naopak, naši pastoři jsou většinou ženatí. Celibát má ale pro duchovního a jeho sbor řadu výhod. Zde je 6 důvodů, proč by protestantským církvím prospělo, kdyby měly víc svobodných lidí v řadách svých vedoucích.
1. Ortodoxní požadavek celibátu pro svobodné, homosexuály, rozvedené atd. zní nevěrohodně, pokud ho sami církevní vedoucí nepraktikují
Když někdo kritizuje katolický požadavek na celibát kněží, často slyšíme námitky jako „je to velké břemeno a překážka ve službě“, nebo „ povinný celibát je důvodem skandálů kolem sexuálního zneužívání“, anebo že je to prostě „nepřirozené“.
Stojí však za připomenutí, že církve zastávající tradiční, ortodoxní učení o sexu a manželství považují celibát za požadavek pro většinu lidí, kteří se nenacházejí ve svém prvním manželství. A to se týká téměř poloviny současné dospělé populace. Pokud je celibát tak náročný pro církevní vedoucí, jak bychom mohli očekávat, že ho řadoví křesťané zvládnou?
2. Svobodný život je v Bibli popsán jako lepší
Málokdy si připomínáme, že apoštol Pavel v 1 K 7 chválí výhody svobodného života. Když už tato Pavlova slova zmiňujeme, pak je obvykle adresujeme těm svobodným, kteří nejsou se svým údělem spokojení a rádi by ho změnili. Apoštolova rada, že pokud někoho „spaluje touha“ (1 K 7, 36), měl by se oženit, je určitě známější. Je ale jasné, že Pavel vidí v celibátu zřejmé duchovní výhody: „Svobodný se stará o věci Páně, jak by se líbil Bohu.“ Člověk v manželství však musí zohledňovat touhy a potřeby partnera a je „rozpolcen“. Pavel pokračuje: „To vám říkám, abych vám pomohl, ne abych vás uvedl do nesnází, abyste žili důstojně a věrně lnuli k Pánu bez rozptylování.“ A není právě ono „věrné lnutí k Pánu bez rozptylování“ tím, co bychom očekávali od křesťanských vedoucích?
3. Je náročné skloubit roli dobrého manžela, rodiče a pastora sboru.
Představte si, že vám zavolá člen sboru, který je právě v krizi. Ve stejný okamžik vám u nohou brečí dítě a vaše manželka má za sebou náročný den. Kdo bude vaše priorita? Mnoho kazatelských dětí popisuje, jak těžké bylo mít za rodiče církevního vedoucího. Svobodný člověk nečelí tolika soupeřícím nárokům na jeho čas. Ale pozor, i svobodný potřebuje přítele a odpočinek, na to bychom neměli zapomínat.
4. Je to levnější
Církevní pracovník bez rodiny má menší finanční potřeby, a může se tak svobodněji rozhodovat pro službu, do které ho Bůh volá. Církve by určitě neměly platit někomu méně jenom pro to, že je svobodný. Svobodný má ale v těchto věcech širší manévrovací prostor a prožívá méně stresu.
5. Jsme čím dál víc společností svobodných lidí
Téměř polovina dospělé populace je dnes svobodná, a toto procento nadále stoupá (autorka píše o situaci v UK, pozn. překl.). Mnoho průzkumů ukazuje, že církev svobodným lidem nedokáže moc dobře sloužit. Snaha církví, aby byla pro-rodinné, žel zanechala mnoho svobodných na okraji zájmu.
„V manželství žije 47 procent dospělých Britů, ale 60 procent lidí, kteří pravidelně chodí do církve, je ženatých“, uvádí průzkum, který provedla „Single Friendly Church“. „Církve relativně úspěšně slouží manželským párům, zvlášť ve věkové skupině od 30 do 44 let a s dětmi, ale má problém oslovit další skupiny lidí, včetně svobodných.“ Pokud bychom měli víc pastorů, kteří znají problémy svobodných, oslovili bychom víc lidí.
6. Může to být krásná oběť
Naše doba idealizuje sex a romantickou lásku, i když s obojím zachází velmi mizerně. Jestliže se dnes rozhodnete pro celibát, půjdete výrazně proti kulturnímu proudu. Pokud je ale vaším důvodem pro celibát to, abyste mohli lépe sloužit Bohu, nebo abyste k němu lnuli větší láskou, stane se z vašeho celibátu něco krásného. Budete silným svědectvím pro padlý svět, který je plný trápení a zlomených srdcí.
Uveřejněno 26. 8. 2021 na webu Christian Today, překlad VŠ