Dnes vám přinášíme druhou část slibované odpovědi na článek předsedy Církve bratrské Davida Nováka o údajných rozporech v biblické zprávě o stvoření. Dejme nejprve slovo autorovi:
….Jednak máme v Bibli příběhy dva, které se od sebe dost liší. V prvním se píše o sedmi dnech, v druhém se o žádném sedmidenním cyklu nepíše. V prvním příběhu je stvoření světa a vesmíru ukončeno a do rajského stavu je stvořen muž a žena, v druhém je země pustá a do této pustiny je stvořen pouze Adam, který až později dostane Evu. Děj příběhů tedy jde proti sobě. Jednou ráj a potom člověk, podruhé člověk a potom ráj…
Tvrzení o dvou paralelních a navzájem si odporujících příbězích se rozhodně nezakládá na pravdě. První kapitola knihy Genesis totiž ukazuje celkový obrázek stvoření, zatímco kapitola druhá se jako zoom zaměřuje pouze na šestý den a na okolnosti stvoření člověka. Změna perspektivy ve vyprávění může působit upřímnému čtenáři problémy a může být také zdrojem munice pro ty, kdo chtějí střílet do hradeb Biblického zjevení. Písmo ale tento útok snadno ustojí.
Ne rozpor, ale doplnění informací
To, čemu David Novák říká „druhý příběh“ nepopisuje totéž co první kapitola. Není to alternativa k sedmi dnům stvoření z první kapitoly, ale doplnění informací. To je přece naprosto běžné, když vyprávíte nějaký složitý příběh. Musíte občas odbočit k té či oné podrobnosti, přeskočit v čase, zastavit se, rekapitulovat, doplnit, vysvětlit. Někdy to může u posluchače způsobit zmatek a nutnost doplňujících otázek. Pokud má ale váš posluchač skrytý cíl a touží prohlásit vás za lháře, vděčně se těchto obtížných momentů chytne, aniž by se příliš zajímal o vaše vysvětlení. To je žel případ našeho autora, který tak rád ve vztahu k Písmu vystupuje v roli žalobce, nikoli obhájce, jak by člověk z titulu jeho pozice očekával.
Žádná pustina
Adam podle Gn 2 nebyl stvořen do žádné pustiny. O pustině se mluví pouze v Gn 1, 2: „Země byla pustá a prázdná,” hebrejsky וָבֹ֔הוּ תֹ֙הוּ֙ [tohu vabohu]. Ve druhé kapitole ale o žádné pustině nemluví, David Novák si toto slovo do textu svévolně přidává. Patrně proto, že na zemi podle Gn 2, 5 nebylo ještě „žádné polní křovisko a nevzcházela žádná polní bylina“ (ČEP). To ale neznamená, že Adam s Evou byli zformováni na kamenité poušti bez vegetace, s černým vesmírem nad hlavou. Rostliny tu už samozřejmě byly, jak zjistíme podrobnějším rozborem hebrejského textu.
Různé druhy rostlin
Písmo říká, že třetího dne (Gn 1, 11), stvořil Bůh דֶּ֔שֶׁא [deše] trávu, עֵ֚שֶׂב [ešev] byliny a עֵ֣ץ [ec] stromy. V Gn 2, 5 pak čteme, že v den, kdy byl stvořen člověk, to je šestý den, na světě ještě nebyla žádná שִׂ֣יחַ [siah] rostlina/ křovisko (ČEP) ani עֵ֥שֶׂב הַשָּׂדֶ֖ה [ešev hasade] polní bylina. I když nejsme experty na hebrejské botanické názvosloví (a různé překlady se zde mírně liší), je zřejmé, že se jedná o rozdílná slova která mohou označovat různé druhy rostlin. Vyprávění o stvoření člověka z Gn 2 tedy nutně nemluví o stejných rostlinách, jako vyprávění o stvoření světa v Gn 1.
Důležitý detail, který D. Novák záměrně nebo z nedbalosti opomíjí, je přídavné jméno polní, které odlišuje byliny (ešev) z Gn 1, 11 od polních bylin (ešev hasade) z Gn 2, 5. Také dodatek, že člověk ještě neobdělával zemi v Gn 2, 5 naznačuje, že to, co v době stvoření Adama a Evy ještě neexistovalo, nebyly rostliny obecně, ale pouze užitkové rostliny, které budou lidem později zajišťovat hlavní zdroj potravy (a které byly patrně vyšlechtěny úpravou původně stvořených druhů z Gn 1, 11). Text Bible si ale věcně neodporuje, protože rostliny, které Bůh stvořil třetí den, nejsou z technického hlediska nutně tytéž, které šestý den ještě neexistovaly.
Třetí den nebyla vysazena rajská zahrada
Další chyba, kterou David Novák dělá, je, že ztotožňuje stvoření rostlinné říše třetího dne Božím slovem („vydej země…“, Gn 1, 11) s vysazením rajské zahrady v Edenu (Gn 2, 8). To jsou přece dvě zcela rozdílné aktivity – oba texty se liší slovesy i podstatnými jmény. Vysazení jedné konkrétní zahrady rozhodně není totožné se stvořením rostlinstva na celé planetě.
Pozor na hebrejská slovesa
Je zde ještě jedna okolnost, kterou David Novák zamlčuje nebo netuší. Hebrejské slovesné časy totiž nefungují tak, jako časy v indoevropských jazycích. Z hebrejského vyprávění v Gn 2 nutně gramaticky nevyplývá, že Bůh nejdříve stvořil člověka (Gn 2, 7) a až potom vysadil zahradu (Gn 2, 8) do které člověka přivedl. Srovnejte například anglický překlad NIV (Gn 2, 8): „Now the Lord God had planted a garden in the east, in Eden; and there he put the man he had formed.“ (Tedy: Pán Bůh měl vysazenou zahradu na východě, do které umístil člověka, kterého vytvořil.)
Snadná práce žalobce
Pokaždé, když čtu články, jako je tento, napadá mě, jak snadné je v teologii bořit a útočit, a jak těžké je bránit a budovat. Jak snadné je lhát, manipulovat, mlžit, jak těžké je lži vyvracet a přinášet světlo. Jak snadné je obviňovat a vzbuzovat nedůvěru, a jak pracné je obvinění vyvracet a posilovat víru v pravdivost a spolehlivost Písma…