Prezident Zeman se v rozhovoru pro TV Prima vyjádřil, že transgender osoby jsou mu odporné, protože se dopouštějí „trestného činu“ sebepoškozování. Žádný trestný čin sebepoškozování ale neexistuje. A i kdyby existoval, pan prezident přehlédl, že tito lidé se sami nepoškozují. Můžete se možná sami pořezat na zápěstí, ale těžko si odstraníte penis, vaginu nebo ňadra, neuděláte si operaci hrtanu, nosu, lícních kostí, elektrolýzu vousů, ani si nenasadíte hormony opačného pohlaví.
Pokud se vám příčí změny pohlaví, měli by vám být odporní především terapeuti, sexuologové, plastičtí chirurgové, endokrinologové a další odborníci, které se na tomto kolosálním podvodu nazvaném „muž uvězněný v ženském těle“ nebo „žena uvězněná v mužském těle“ podílejí. Tito experti dávno zapomněli na Hyppokratovu přísahu (kterou dnes už lékaři raději neskládají) i na základní lékařskou zásadu „primum non nocere“, především neškodit. To vše dělají pro prestiž, pro peníze a možná i pro vlastní zvrhlost. Není náhoda, že osoby, které transgender vymyslely a zpopularizovaly – Alfred Kinsey, Harry Benjamin, John Money – byli mimo jiné vyznavači či obhájci pedofilie, jak dokládá např. Walt Heyer ve své knize „Paper Genders“.
Zmatená transgenderová mládež a traumatizovaní lidé utíkající před sebou samými do jiné identity jsou v určitém smyslu „jen“ obětí této zrůdné mašinerie, která je u nás navíc hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Škoda, že se pan prezident trefil do těch nejslabších a nejzranitelnějších, kteří jsou na samém konci transgenderového potravního řetězce. Oni si to sami nedělají, pane prezidente, na to tu máme špičkové a dobře zaplacené profesionály, proti kterým nikdo, včetně Vás, neřekne ani slovo.
Skutečná otázka tedy zní: Jak je možné, že se najdou „lékaři“, kteří jsou ochotni odřezávat z těla zdravé a funkční orgány a vytvářet místo nich nefunkční plastické napodobeniny, to vše na přání duševně nemocného pacienta a bez záruky spokojenosti? A jak je možné, že proti tomu téměř nikdo z odborné veřejnosti otevřeně nevystupuje? Právě nad tím, nikoli nad pochody několika podivínů, bychom měli být zděšeni a znechuceni.
Jak příhodná jsou v této souvislosti Ježíšova slova:
„Není možné, aby nepřišla pokušení; běda však tomu, skrze koho přicházejí. Bylo by pro něho lépe, kdyby mu dali na krk mlýnský kámen a uvrhli ho do moře, než aby svedl k hříchu jednoho z těchto nepatrných. Mějte se na pozoru!“ (Lukáš 17, 1 – 3)
Pokud vás téma tzv. „změn pohlaví“ zajímá a chcete nahlédnout pod pokličku tohoto smutného fenoménu, doporučuji k přečtení knihu „Odvrácená tvář transgenderu“.
VŠ, 27.6.2021