Abychom mohli alespoň zčásti odpovědět na otázku, co, nebo lépe řečeno kdo je žena, musíme se zároveň ptát kdo je muž, a také kdo je člověk. Zdálo by se, že stačí zeptat se biologa nebo lékaře. Právě tito experti ale mají lví podíl na současném zmatku, protože velká část z nich (ze zištných důvodů) přistoupila na hru, že lidské pohlaví lze měnit a že se tedy ženou může stát, kdo chce. Odtud už je jen krůček k přesvědčení, že žena je prostě ten, kdo chce být žena a kdo o sobě prohlásí, že je žena. Nikdo jiný než vy sami, nemá podle nového konceptu právo určovat vaše pohlaví. Pohlaví je věc vaší soukromé volby. V nastupujícím světě může být ženou každý. Americký sen se uskutečnil, „you can be anything you wanna be“. Statisíce dětí se už ve školách začínají identifikovat jako zvířata. Když ve třídě mňoukají, učitel je nemůže napomenout, protože je to jejich právo. Mají už i speciální název, Furriess, chlupáči. Vstupujeme do světa, kde jedna plus jedna může být tři?
Příkladem člověka, který plně využívá svoje právo definovat realitu, je hvězda TikToku Dylan Moulvaney. Je to muž, který se rozhodl převlékat za ženu a ponechat si přitom v kalhotách svou mužskou pýchu. To není nic nového, jak se už dávno přesvědčil i Krokodýl Dundee. Novinkou je to, že Dylan byl před pár dny na návštěvě v Bílém domě a v rozhovoru s nejmocnějším mužem světa, americkým prezidentem Joe Bidenem, společně odsuzovali přístup některých amerických států, které omezují změny pohlaví u nezletilých. Prezident USA přitom ani jednou nezmínil fakta nebo povinnosti, ale hovořil o lidských pocitech a právech.
Pohlaví přestává být objektivní realitou, ale stává lidským právem – a věda k tomu mlčí. Ukazuje se zásadní neschopnost vědy poskytnout lidem byť jen základní životní orientaci a odpovědět na otázku, kdo je člověk, kdo je muž a žena. Prostému člověku z džungle, jako byl Krokodýl Dundee, je to stále ještě jasné. Ale civilizovaný člověk už ztratil kontakt s realitou, a to ve dvou základních ohledech – nemá zkušenost s přírodou, a ztratil kontakt s Božím zjevením. Je zamotaný do pavučiny technologií a médií, které ho zahrnují informacemi, ale brání mu v poznání pravdy. Je převzdělaným ignorantem, digitálním idiotem.
Na otázku, kdo je žena, a kdo je člověk, nelze odpovědět jinak než nábožensky. Nevystačíme se slovníkovou definicí, kterou používá Matt Walsh: „Woman is an adult human female.“ Člověk, muž a žena, je totiž bytost stvořená k Božímu obrazu, která částečně přesahuje tento svět. Nejsme jen další zvířata, jsme speciální, duchovní zvířata. První informace, kterou v Bibli o člověku čteme je, že jsme stvořeni k Božímu obrazu. Druhá je, že jsme stvořeni jako muž a žena. Naše civilizace před lety odmítla to první, a dnes, logicky, ztrácí i to druhé.
A jaká by tedy byla křesťanská definice ženy? Myslím, že se skládá z několika částí. Leckterá asi moderního člověka nenadchne a některá ho snad i urazí. Ale jiná cesta, než přijetí těchto konceptů k normalitě společnosti a šťastnému životu jednotlivců nevede.
Žena je člověk stvořený k Božímu obrazu.
Genesis 1, 27: Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil.
Žena je pomoc muži rovná.
Muž podle Písma nebyl stvořen pro ženu, ale žena pro muže. Je mu rovnocenný pomocník a partner. Nebylo dobré, když muž chodil po světě sám, a proto je tu žena.
Genesis 2, 18: I řekl Hospodin Bůh: Není dobré, aby člověk byl sám. Učiním mu pomoc jemu rovnou.
1 Korintským 11, 9: Muž přece nebyl stvořen pro ženu, ale žena pro muže.
Žena je matka.
Jde v první řadě o fyzickou realitu mateřství, ale také o mateřství v širším slova smyslu. První žena byla pojmenována Eva, neboli Živa, matka všech živých. Mateřství je nejvznešenější úkol a výsada ženy v doslovném, ale i přeneseném smyslu slova. Vzor Marie by se dnešní společnosti velmi hodil.
Genesis 3, 20: Člověk svou ženu pojmenoval Eva (to je Živa), protože se stala matkou všech živých.
1 Timoteovi 2, 15: Spasena bude jako matka, jestliže setrvá ve víře, lásce, svatosti a střízlivosti.
Žena je obrazem církve.
Jako je církev oddaná a podřízená Kristu, který se za ni obětoval, tak má být i žena oddaná a podřízená svému muži, který se za ni obětuje.
Efezským 5, 24: Ale jako církev je podřízena Kristu, tak mají ženy být ve všem podřízeny svým mužům.
Raději poezie, než definice
Když Adam poprvé spatřil Evu, pronesl slova, která jsou první zaznamenanou lidskou poezií:
Člověk zvolal: „Toto je kost z mých kostí a tělo z mého těla! Ať mu-ženou se nazývá, vždyť z muže vzata jest.“ (Gn 2, 23)
Sama Bible nám tím naznačuje, že poezie, nikoli slovníková definice, je ten správný nástroj, jak popsat ženu a její podstatu. Pokusil se o to i Jiří Žáček ve své slavné básničce ze slabikáře nazvané K čemu jsou holky na světě:
K čemu jsou holky na světě?
Aby z nich byly maminky,
aby se pěkně usmály,
na toho, kdo je malinký.
Aby nás měl kdo pohladit,
a vyprávět nám pohádku,
proto jsou tady maminky,
aby náš svět byl v pořádku.
Většina současného uvažování o mužství a ženství je vedena na základě osobních práv a hledání osobního štěstí. Proč by se nemohl chlap stát ženskou, pokud ho to učiní šťastným? Možná jednoduše proto, že na světě nejsme k tomu, abychom byli šťastní. Jsme tu proto, abychom dělali šťastnými jiné – svoje bližní, svoje partnery, děti, rodiče, sousedy, a především svého Stvořitele. Jemu se jednou budeme zodpovídat, jak jsme se svým životem, se svým mužstvím a ženstvím naložili. Být skutečným mužem a ženou totiž ve skutečnosti není o právech a osobním štěstí, ale o povinnostech a přinášení obětí. Vědí to afričtí domorodci, ví to Jiří Žáček, a mluvil o tom i Ježíš Kristus. A dokud to nepochopíme, nikdy šťastní nebudeme.
VŠ 28.10.2022