Dobová podmíněnost Nového zákona?
Zaznívají hlasy, že učení Nového zákona o rolích mužů a žen, stejně jako praxe prvotní církve i samotného Ježíše v této otázce, jsou dobově podmíněné a tudíž pro nás ne zcela závazné. Považuji tento přístup za závažný omyl. Zamyslete se prosím nad následujícími sedmi stručně formulovanými argumenty.
1. Argument výkladový
Při četbě biblických požadavků (např. „ženy podřizujte se svým mužům“ – Ef 5) je třeba věnovat pozornost zdůvodněním, která sám autor pro svá tvrzení uvádí. Jestliže pisatel argumentuje obecně platnými skutečnostmi („…jako církev je podřízena Kristu“), pak není poctivé tvrdit, že by se měl daný pokyn vztahovat pouze na konkrétní čas a místo. Neodpovídá to stavbě argumentu.
2. Argument historický
Každý lidský výrok bez výjimky je formulován v určitém historickém kontextu. To ale neznamená, že se nemůže jednat o obecnou pravdu. Archimedes formuloval svůj zákon v době starého Řecka, údajně při koupání ve vaně. Jeho zákon nicméně platí i dnes a platil i před Archimedem. Postavíme-li loď, která bude Archimedův zákon ignorovat, potopí se. Stejné je to i s biblickými výroky o mužích a ženách. I když byly formulovány v určitém historickém kontextu, jsou obecně platné. Jejich ignorováním utrpíme škodu.
3. Argument pedagogický
Mnohé (ne všechny) novozákonní spisy byly adresovány určité skupině lidí s konkrétními problémy. Biblický autor na dané problémy reaguje tak, že adresátům sděluje obecně platné pravdy. Stejně postupuje každý učitel v jakémkoli oboru. Žákovu chybu nenapravujeme tím, že ho učíme chybu jinou, ale naopak správný postup. Proto jsou biblické instrukce obecně platné, byť byly v některých případech adresovány konkrétním lidem.
4. Argument teologický
Bůh nás nechtěl svým slovem mást. Ve své prozřetelnosti vedl svým Duchem pisatele Písma tak, abychom i my měli z jejich výroků užitek. Bůh věděl, jakým problémům budeme čelit. Odpovědi na ně máme v Písmu.
5. Argument logicko-pokrytecký
Bibličtí autoři opakovaně a důrazně vyzývají své čtenáře, aby se nepřizpůsobovali své době a hodnotám společnosti. Pokud jsou ale v některých důležitých otázkách sami svou dobou a hodnotami ovlivněni (role mužů a žen), je tento požadavek vnitřně nelogický, protože bibličtí pisatelé nedodržují svoje vlastní zásady. Myšlenková soudržnost Písma je tak narušená. Mohli bychom to nazvat i pokrytectvím. Bibličtí autoři by v tomto případě „kázali vodu, a pili víno.“
6. Argument morální
Jestliže byla novozákonní doba „patriarchální“ a tedy určitým způsobem ubližovala ženám, a jestliže byli novozákonní autoři touto dobou ovlivněni, pak není Písmo morálně čisté, protože obsahuje nemorální požadavky. Pokud byl i Ježíš samotný ovlivněn svojí dobou (například při výběru mužů za apoštoly), pak tyto nemorální postoje buď sám přijímal, nebo neměl odvahu, vůli či sílu jim čelit. V tom případě ale ztrácíme Ježíšovu bezhříšnost.
7. Argument filosofický
Odmítání některých požadavků Písma jako historicky podmíněných vychází z předpokladu vývoje dějin lidstva pozitivním směrem (Hegel, Darwin), tedy z přesvědčení, že „my jsme dál“. Biblický pohled na vývoj vztahu lidstva k Bohem zjevené pravdě je však spíš opačný (2 Tm 4). Naše odmítání biblických požadavků na mužství a ženství tak žel není známkou našeho morálního pokroku, ale naopak úpadku.
V.Šťastný 2019