„Budeme se tu dohadovat o podružných otázkách, nebo se soustředíme na to, co je opravdu důležité?“ Rick Warren, Purpose Driven Church
Nedávno skončil v Kalifornském městě Anaheim sjezd Jižních baptistů, ale rozvířená debata pokračuje dál. Někteří aktéři sjezdu totiž načrtli nový kurz teologického směřování této největší americké protestantské denominace. Jedná se o ordinaci žen do funkcí kazatelek.
Očekávalo se, že jižní baptisté se budou dohadovat také o řadě dalších otázek: CRT (kritická rasová teorie), přístup k potratům (abolicionismus nebo umírněný přístup), finanční vykazatelnost. Všechny tuto problémy ale úplně zastínila debata o rolích žen v církvi.
V jednu chvíli předstoupil k mikrofonu známý kazatel Rick Warren se svým prohlášením, které nazval „milostný dopis jižním baptistům“. Waren vyzval přítomné zástupce sborů, aby se přestali dohadovat o druhořadých otázkách, mezi které podle něj patří i ordinace žen do kazatelské služby. Warren sám totiž minulý rok ordinoval tři ženy jako pastorky v církvi Saddleback.
Současná debata mezi baptisty přichází s poněkud jinými argumenty pro ordinaci žen, než na jaké jsme byli v minulosti zvyklí. V sedmdesátých letech minulého století se zastánci ordinace žen odvolávali především na text z Galatským 3, 28:
„Není už rozdíl mezi židem a pohanem, otrokem a svobodným, mužem a ženou. Vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši.“
Zastánci feministické teologie aplikovali tento Pavlův výrok na úřad kazatele, ve kterém by se podle nich nemělo rozlišovat mezi muži a ženami. Je to přímo úděsná ukázka výkladu Písma, ale ta kupodivu z úst zastánců ordinace žen na letošním sjezdu jižních baptistů nezazněla. Jejich argumentace se ubírala jiným směrem:
1) Označení kazatele
Podle zastánců ordinace žen existuje ve sborech několik druhů kazatelského úřadu a pokud žena nebude „hlavním kazatelem sboru“, ale pouze „kazatelem“, je všechno v pořádku. To je svým způsobem nový argument.
2) Rozlišení mezi darem kázání a vyučování, a úřadem kazatele
Pavel v Ef 4 a 1 K 14 uvádí různé duchovní dary, které slouží k růstu církve. Mezi tyto dary patří také lidé povolaní za pastýře a učitele. (Tyto dva dary se částečně překrývají, ale ne docela.) A protože duchovní dary jsou dány mužům i ženám, je prý v pořádku, když žena káže v církvi.
Na základě obou výše uvedených argumentů dochází Rick Warren a další k závěru, že ordinace žen je záležitost pouze druhořadého významu. Je tomu ale skutečně tak?
Ordinace žen je v určitém smyslu opravdu druhořadý problém, ale má to háček. Druhořadé otázky totiž někdy mohou oprávněně stát v cestě jednotě křesťanů. Na jejich základě totiž můžeme vypozorovat přístupy k Písmu, které jsou natolik odchylné, že brání opravdovému společenství. Liberálové by řekli, že služba žen je druhořadá záležitost, protože se netýká christologie, trojiční teologie, učení o spáse, narození z Panny a dalších klíčových prvků křesťanské víry.
(Ve skutečnosti se feministická teologie všech těchto prvků týká – viz obraz Krista a církve jako ženicha a nevěsty, Adamova odpovědnost za hřích a Kristus jako druhý Adam, muž jako hlava ženy – Kristus hlava muže – Otec hlava Krista atd. Feministická teologie boří křesťanství v samých základech a dělá z něho zcela jiné náboženství. Pozn. překl.)
Někdy má druhořadá otázka takovou povahu, že ačkoli to není klíčový prvek křesťanského učení, přesto ukazuje na hlubší duchovní problém či omyl na straně těch, kdo v dané věci zastávají určité stanovisko. V případě obhájců kázání žen v církvi se konkrétně jedná o tyto dva problémy.
1. Apoštol Pavel se v 1. Timoteovi 2, 12 vyjádřil naprosto jasně a striktně: „Učit ženě nedovoluji. Žena nemá mít moc nad mužem, nýbrž má se nechat vést.“ Pokud některý křesťan není schopen rozpoznat, o co v tomto verši jde, můžeme se oprávněně ptát, jestli má alespoň základní schopnost správně nakládat s Biblí. Můžeme také konstatovat, že si Bible váží jen velice málo, když předvádí bizarní výkladovou gymnastiku vedoucí k závěru, že ženy v církvi učit mohou. Neřekl bych, že to můžeme přímo označit za herezi, ale určitě je to důvodem k oddělení se od takových lidí, protože vykazují velmi malou úctu k autoritě Písma.
2. Ten, kdo přehlíží jasné učení Bible vede svůj sbor k životu v hříchu. Pokud totiž někdo porušuje Pavlův zákaz a ordinuje ženy za kazatelky, hřeší. Dotyčná žena hřeší, ti, kdo jí ustanovují hřeší, a celý sbor hřeší, protože žije v hříchu. Možná si někdo říká, že pokud to může dělat Rick Warren, není v tom žádný problém ani pro nás. To ale není pravda. Dovolte mi jednu ilustraci.
Pokud byste narazili na sbor, který tvrdí, že manželská nevěra je v pořádku, co byste si o takovém sboru mysleli? Určitě byste došli k závěru, že v takovém sboru je něco špatně, protože Ježíš cizoložství odsuzoval. Ale liberál nebo umírněný křesťan by vám namítl: „No, on sice mluvil proti cizoložství, ale tehdy to říkal pouze mužům, ne ženám, takže ženy můžou být nevěrné.“ O co tady jde? Zaprvé o příšerný výkladový přístup, a zadruhé o toleranci a schvalování hříchu.
A to je zásadní problém u lidí jako je Rick Warren, kteří ordinují ženy do služby. Taková církev je v nebezpečí, protože žije v hříchu. Projevuje velmi malou úctu k Bibli a ukazuje neschopnost správně rozumět jasným biblickým výrokům. Namísto toho je ochotná vzít Bibli a zamotat ji jako preclík s vysvětlením, že jde jen o druhořadou otázku, protože tu prý máme rozdíl mezi církevním úřadem kazatele a duchovním obdarováním kazatele, a pokud ženu kazatelku trochu jinak nazveme, bude všechno v pořádku. To ale není pravda.
Mezi kázáním a vyučováním v církvi je spojitost a když někdo káže a vyučuje, uplatňuje duchovní autoritu a moc. Jestliže se žena postaví za kazatelnu, otevře Bibli a začne kázat, uplatňuje v církvi autoritu, protože kázání a vyučováním je projevem autority. Je to autoritativní výklad Písma a autoritativní úřad kazatele.
Někdo si myslí že když před slovo kazatel přidáme to nebo ono přídavné jméno (např. pomocný kazatel apod.) bude všechno v pořádku a pak už žena tuto pozici zastávat může. Problém je, že nic takového nikde v Bibli nevidíme. Pavel nikde neříká, že můžeme mít hlavního kazatele muže, a pak ještě několik dalších kazatelek žen. Naopak v 1 Tm 3 a Tit 1 Pavel uvádí další požadavky na starší církve, kterým, je svěřeno kázání a vyučování. A zde Pavel opakovaně a jasně mluví o mužích, což nemůže nikdo popřít.
Někdo by snad mohl namítat, že když Pavel v listu Efezským mluví o daru vyučování, pak nezáleží na tom, co říká v 1 Tm 3. To ale samozřejmě není pravda, protože 1 Tm 3 osvětluje to, co říká Ef 4 o duchovních darech. Někteří v církvi dostávají duchovní dar vyučování, ale vyučování celé církve v pozici kazatele je vyhrazeno pouze mužům, což je historická pozice církve v průběhu celé její historie. (Ženy mohou a mají vyučovat děti a mladší ženy, viz Tit 2, 3, pozn. překl.)
Takže celý spor o rolích mužů a žen v církvi je ve skutečnosti o tom, jak zacházíme s Biblí. Představte si, že byste přišli na lékařskou kliniku, a někdo by vám řekl: „Já jsem doktor pro vysoké osoby. Nejsem opravdový doktor, to je šéf kliniky, já jsem doktor pro vysoké. Sice s nimi dělám všechno, co dělá doktor, ale nemám funkci doktora.“ Asi bychom se zarazili a upozornili, že přece nemůžeme přidat k funkci nějaké přídavné jméno a pak předstírat, že jde o něco jiného. Jenže přesně tohle dělají zastánci ordinace žen.
Dá se očekávat, že zastánci úřadu kazatelek mezi jižními baptisty budou přicházet s dalšími a dalšími argumenty, které už před nimi vyzkoušely jiné denominace. Mnohé z nich nebudou mít nic společného s Biblí, ale budou se odvolávat na rozum a logiku: „Máme přece ženy v politice, dělají nám starostky, hejtmanky, poslance, ministry. Tak proč nemohou být kazatelkami v církvi?“ Nebo: „Ženy přece mají duchovní obdarování. Nebylo by hezké udělat jim radost, umožnit, aby se cítily naplněné a udělat z nich kazatelky? Navíc to pomůže místnímu sboru, protože ženy přinesou do vedení církve svůj specifický přístup. A také se staneme bližšími nevěřícím lidem, protože bez žen ve vedení vypadáme archaicky a nejsme pro lidi přitažliví.“
V následujících týdnech a měsících můžeme uvedené a další podobné argumenty očekávat i od jižních baptistů. Pokud bude vedení denominace trvat na tom, že ordinace žen je podružné téma, kvůli kterému nemá cenu se dohadovat, názory lidí jako je Rick Warren se brzy dostanou i do vašich sborů. To je více než jisté a měli byste se na to připravit.
Todd Friel, překlad V.Š. 18.6.2022 (upraveno a zkráceno)