Sam Storms
(překlad V. Šťastný, se svolením autora)
V tomto článku1) zaměříme svoji pozornost na deset věcí, které byste měli vědět o pasáži, jež vzbuzuje největší kontroverze ohledně rolí a vztahů mezi muži a ženami. Jedná se o 1 Tm 2, 11 – 15, kde apoštol Pavel píše (ČEP):
Žena ať přijímá poučení mlčky s veškerou podřízeností. Učit ženě nedovoluji. Žena nemá mít moc nad mužem, nýbrž má se nechat vést. Vždyť první byl stvořen Adam a pak Eva. A nebyl to také Adam, kdo byl oklamán, ale žena byla oklamána a dopustila se přestoupení. Spasena bude jako matka, jestliže setrvá ve víře, lásce, svatosti a střízlivosti.
1. Text nikde neříká, že Pavel zakazuje pouze nevzdělaným ženám, aby vyučovaly muže
Důvod tohoto zákazu je uvedený ve verších 13 a 14. Není moudré ignorovat odůvodnění, které je dáno, abychom ho nahradili jiným, které neexistuje. Pokud by byl důvodem zákazu nedostatek vzdělání, Pavel mohl snadno říci: „Nedovoluji nevzdělaným ženám učit nebo mít moc nad muži.“
Protože Pavel zakazuje všem ženám učit muže, rovnostářský pohled musí předpokládat, že všechny ženy v Efezu byly nevzdělané. Víme ale, že tomu tak nebylo, jak naznačuje příklad Priscily (1 Tm 4, 19; Sk 18, 24 – 28). Nedávný výzkum ukazuje, že není pravdou, že všechny ženy v Efezu byly nevzdělané.2)
2. Jestliže problémem byly nevzdělané ženy, proč by jim Pavel zakazoval učit muže, ale dovoloval jim učit ženy a děti?
Navíc, proč by Pavel zakazoval vyučování pouze nevzdělaným ženám a ne také nevzdělaným mužům? Pokud by byl základní překážkou vyučování nedostatek vzdělání, pak by měl Pavel rozšířit zákaz na obě pohlaví. Nevzdělaní muži by byli v tomto případě stejně nekvalifikovaní, jako nevzdělané ženy.
3. Pavel ženám v Efezu nezakazoval jenom falešné učení nebo hereze
Znovu musíme připomenout, že toto není v textu nikde uvedeno. Skutečný důvod je uveden ve verších 13 a 14. Gramatická vazba vyžaduje, aby obě aktivity („učit“ a „mít moc“) byly společně považovány buďto za negativní, nebo za pozitivní. Výzkum ukazuje (viz níže), že výraz „mít moc“ je v zásadě pozitivní. Stejně tak je tomu se slovem „učit“. Kdyby měl Pavel na mysli falešné učení, mohl to velice snadno říci. Měl k dispozici slovo, které přesně toto znamená.3)
4. Slovo učit je téměř vždy použito v pastorálních epištolách pozitivně (1 Tm 4, 11; 6,2; 2 Tm 2, 2)
Jediná výjimka je Titovi 1, 11, kde je z kontextu jasné, že je řeč o falešném učení. Také není žádný důkaz, že by ženy v Efezu „učily“ falešné nauky. O ženách je sice řečeno, že byly ovlivněny herezí (1 Tm 5, 11 – 15; 2 Tm 3, 5 – 9), ale ne že ji vyučovaly. Jediní falešní učitelé, kteří jsou v Efezu konkrétně uvedeni, byli muži (1 Tm 1, 20; 2 Tm 2, 17 – 18; 2 Tm 4, 14). Proč tedy Pavel nezakázal mužům vyučovat? Kdyby byl Pavlův zákaz způsoben některými ženami, které v Efezu učily bludy, proč zakázal vyučování všem ženám a pouze ženám?
Je pravda, že některé ženy v Efezu pomlouvaly (1 Tm 5, 13), ale to není totéž, jako učit falešné nauky. Všichni známe lidi, kteří pomlouvají, ale falešné nauky neučí. V Efezu byly pohanské kulty, ve kterých nekřesťané, muži i ženy, dělali věci, které nebyly praktikovány mezi křesťany. Ale tvrdit, že tyto věci dělali i poté, co se stali křesťany, je pouhá spekulace bez důkazů.
5. Nic, co bylo výše řečeno, nenaznačuje, že žádná žena ve starověkém světě nikdy nešířila falešné učení
Víme o falešném učení, které šířila žena jménem Jezábel. To ale bylo v jiném městě (Thyatiry) a v jiném časovém období (Zj 2, 20). Jezábel sice ukazuje možnost, že žena může šířit falešné učení, ale mnoho věcí, které jsou možné, se nikdy nestane. Nemáme žádný důkaz, že by k tomu v Efezu skutečně docházelo. Tato možnost není ničím víc než možností.
6. Není možné, že řecké slovo „authentein“ („mít moc nad“) znamená „ponižovat“, „zneužívat moc“ nebo dokonce „zavraždit“, „dopustit se násilí“ popřípadě „prohlásit se za autoritu nad mužem“?4)
H. Scott Baldwin nedávno publikoval nejrozsáhlejší studii tohoto slova, ve které prozkoumal každý z jeho výskytů (82x) v antické literatuře a papyrových rukopisech. Zjistil, že v novozákonní době toto slovo nikdy nebylo použito v žádném z negativních významů uvedených výše. Baldwin dokázal, že neexistuje žádný příklad slovesa authentein ve významu „zavraždit“, a to až do desátého století, tedy více než 900 let po sepsání Nového zákona (i příklad z 10. století je otevřený k diskusi). Je dokázáno, že podstatné jméno authentes (ne sloveso, které se nachází v 1 Tm 2) mohlo znamenat „pán, který má moc“ nebo „vrah“. Ale tyto dva významy slova authentes pravděpodobně pocházejí ze dvou různých lingvistických zdrojů. Jinými slovy, podstatné jméno authentes pravděpodobně představuje dvě rozdílná slova, která se shodou okolností píší stejně.5)
Předpokládejme, navzdory důkazům, že Pavel použil uvedené sloveso ve významu „zavraždit“. Pokud je to tak, chce se po nás, abychom věřili, že Pavel řekl: „Nedovoluji ženě zavraždit muže“, jako by naznačoval, že zabít jinou ženu je přijatelné? Máme věřit, že muž mohl zabít jiného muže nebo ženu? Kdo v novozákonní církvi by tvrdil, že žena může zabít muže? Takový překlad slovesa činí Pavlův výrok buď naprosto skandálním, nebo naprosto banálním. „Takže Pavle, ty nám říkáš, že křesťanská žena nemůže zabít křesťanského muže? Hmm…“
Stejné argumenty vylučují i překlady typu „dopustit se násilí“ a podobně. Richard a Katherine Kroegerovi, známí egalitariáni, tvrdí, že authentein znamená „prohlásit se za autora muže“. Žádný z osmdesáti dvou prozkoumaných příkladů ale tento význam nemá. Náznak nějakého „prohlášení za cosi“ se nikde neobjevuje. Faktem je, že „Kroegerovi neukázali žádný starověký text, který by vyžadoval takovýto význam. Tento význam byl všeobecně odmítnut moderními lexikografy jako mylný, protože se za posledních sto let neobjevil byť jen jako možnost v žádném z řeckých lexikonů. Je to význam, který nemá oporu v žádném starověkém textu ani v žádném moderním lexikonu.6)
7. Andreas Köstenberger provedl výzkum dalších padesáti dvou novozákonních výskytů gramatické konstrukce použité v 1 Tm 2, 12 (doplněných o dalších čtyřicet osm mimobiblických příkladů) a objevil, že všechny spadají do jedné ze dvou kategorií:
1. Vzorec A – dvě aktivity nebo pojmy jsou nahlíženy samy o sobě pozitivně;
2. Vzorec B – dvě aktivity nebo pojmy jsou nahlíženy negativně.
Nejsou zde žádné výjimky. To znamená, že pokud aktivita „učit“ má být pozitivní, musí být pozitivní i aktivita „mít moc“. Jak jsem uvedl dříve, Pavel v pastorálních epištolách konzistentně používá slovo „učit“ v pozitivním významu (pokud není v kontextu explicitně uvedeno jinak, viz 1 Tit 1, 11). Proto je vysoce nepravděpodobné, že by authentein mohlo znamenat něco jako „uzurpovat moc“, „ponižovat“ nebo „zneužívat moc“.
8. Jestliže Pavel používá přítomný čas, neznamená to, že by se jednalo pouze o dočasný příkaz omezený na prvotní církev
Egalitariánksý argument zní, že Pavlův výraz „nedovoluji“ obsahuje v řečtině sloveso v přítomném čase. Možná bychom ho měli překládat: „Já v současné době nedovoluji ženě učit nebo mít moc nad mužem.“ Jakmile se dočasné a neobvyklé okolnosti v Efezu, které si vyžádaly tato apoštolova slova, změnily, tento příkaz již neplatí. Pavel však poměrně často používá příkazy v přítomném čase, které evidentně platí pro každou dobu. Například 1 Tm 2, 1 („žádám“), Ř 12, 1 („vybízím“), 1K 4, 16 („prosím“), Ef 4, 1 („prosím“), Tit 3, 8 („chci“), abychom zmínili alespoň některé.
Přítomný čas je v řečtině často používán v obecném a nadčasovém významu. Jde o to, že Pavel něco přikazuje nebo zakazuje jako povinný a časově neomezený princip pro všechny věřící všech dob. Pokud bychom z Nového zákona odstranili všechna místa, kde autor hovoří v první osobě a používá přítomný čas, ztratili bychom bezpočet etických a teologických pravd nezbytných pro křesťanskou víru a život.
9. Není snad slovo „authentein“ (mít moc) v Novém zákoně neobvyklé? Měli bychom klást takový důraz na verš, ve kterém se nachází tak vzácné slovo?
To, že je nějaké slovo v Novém zákoně vzácné nebo neobvyklé neznamená, že bychom nemohli určit jeho význam. Existuje rozsáhlá řecká literatura z novozákonní doby, která nám umožňuje s vysokým stupněm pravděpodobnosti určit, co které slovo v daném kontextu znamená. Musíme mít také na paměti, že v 1 Timoteovi Pavel používá 65 slov, které se vyskytují pouze jednou v Novém zákoně. V celém Novém zákoně je 1.934 slov použito pouze jednou. Ale v naprosté většině případů jsme schopni určit jejich význam.
10. Na závěr si připomeňme trefnou otázku, kterou poprvé vznesl dr. Ligon Duncan:
„Jaký hermeneutický nebo exegetický princip umožní, že ‚ženě učit nedovoluji, žena nemá mít moc nad mužem‘ znamená ‚ženě učit dovoluji, žena může mít moc nad mužem‘?“
1) Tento článek byl poprvé uveřejněn na: https://www.samstorms.com/enjoying-god-blog/post/10-things-you-should-know-about-1-timothy-211-15-and-the-relationship-between-men-and-women-in-the-local-church Dostupné též na: https://cbmw.org/topics/women-in-ministry/jbmw-21-2-ten-things-you-should-know-about-1-timothy-211-15-and-the-relationship-between-men-and-women-in-the-local-church/
2) S. M. Baugh, „A Foreign World: Ephesus in the First Century“ in Women in the Church: An Interpretation and Application of 1 Tm 2: 9-15. Third edition. Wheaton: Crossway 2016, s. 25 – 64.
3) Viz 1 Tm 2, 9 – 15; 6,3 k použití slova heterodidaskalein.
4) Viz Grudemova obsáhlá odpověď na tento argument in Evanelical Feminism and Biblical Truth. Wheaton: Crossway 2013, s. 304 – 322.
5) Henry Scott Baldwin, „An Important Word: Authenteo in 1 Tm 2:12“ in Women in the Church: An Interpretation and Application of 1 Tm 2: 9-15. Second edition. Wheaton: Crossway 2005, s. 35 – 95. Viz také Grudem, Evanelical Feminism and Biblical Truth.
6) Grudem, Evanelical Feminism and Biblical Truth, s. 313.